Název projektu: GMH – společný prostor pro všechny
Doba trvání: 12 měsíců (1.8.2016 – 31.7.2017)
Žadatel o grant – koordinátor: Gymnázium Mnichovo Hradiště
Partnerské organizace:
Pilton Community College – Velká Británie, www.piltoncollege.org.uk
Franz-Ludwig-Gymnasium Bamberg – Německo, http://wiki.bnv-bamberg.de/flg-wiki/index.php
Pirkkalan yläaste – Finsko, pirkkalan-https://peda.net/pirkkala/peruskoulut/pirkkalanya
Tallinna Lilleküla Gümnaasium – Estonsko, www.lillekyla.edu.ee
Cílem projektu bylo načerpat informace zejména v oblasti začleňování žáků se specifickým talentem, se specifickými potřebami, jiné národnosti či s odlišným sociokulturním zázemím do běžné školní výuky – ale i získat co nejširší zkušenosti ze škol v zahraničí a dle možností je uplatnit na své škole domovské, tedy Gymnáziu Mnichovo Hradiště.
Projektu se zúčastnili 4 pedagogové školy – angličtinář Tomáš Vyšohlíd navštívil britskou Pillton Community College, výtvarnice Eva Kozáková finskou Pirkkalan ylaaste, matikář Lukáš Umáčená německé Gymnázium Franze Ludwiga (již 25 let partnerskou školu GMH) a ředitelka školy Lenka Sosnovcová estonské Lillekyla Gymnaasium. Na zahraniční škole strávil každý z nich týden při tzv. stínování, tedy návštěvách výuky tamních kolegů, rozhovorech s nimi i se žáky, pozorování školního života.
Tomáš Vyšohlíd odjížděl do Velké Británie se znalostí anglického školského systému a vybral si pro svou návštěvu školu, o níž věděl, že je zaměřena na začleňování žáků se vzdělávacími problémy. Během svého pobytu se mohl seznámit s propracovaným systémem, jak je tento cíl naplňován - materiální vybavení pomůckami (speciální učebnice a počítačové programy i další), učitelům pomáhá tým dalších odborníků (speciální pedagogů, psychologové), tempo i obsah výuky jsou důsledně přizpůsobovány individuálním potřebám a možnostem každého žáka... Bohužel v českém vzdělávání je inkluze v počátcích a na Gymnáziu Mnichovo Hradiště není možno zatím mnoho z výše popsaného využít - kromě snahy zohledňovat individuálně potřeby každého žáka např. umožněním vzdělávání podle individuálního vzdělávacího plánu. Lukáš Umáčený se na Gymnáziu Franze Ludwiga v Bamberku aktivně zúčastnil hodin matematiky. Seznámil se tak s prací německých kolegů a zároveň jim předvedl užití Hejného metody výuky matematiky. Zjistil, že většina užívaných metod je srovnatelných na českém i německém gymnáziu i v důrazu na respektování individuálních možností žáků. Zaujaly ho ale učebnice, se jejichž užitím se v Bamberku setkal - díky vstřícnosti německých kolegů si některé z těchto učebnic matematiky mohl odvézt domů a bude je využívat jako inspiraci ve svých hodinách. Obohacující pro něj byla komunikace v němčině - jako pro učitele matematiky a zeměpisu měl ojedinělou možnost prohloubit si své jazykové dovednosti. Eva Kozáková si vybrala finskou školu zejména vzhledem k vysoké prestiži, kterou má finské školství obecně. Na škole v Pirkalle se setkala se velikým zájmem o českou kulturu - dvakrát zde pro žáky i učitele uskutečnila přednášku o České republice a českém školství. Navštívila řadu vyučovacích hodin - byla překvapena kvalitou pomůcek a vybavení, které mají finští kolegové k dispozici (učebnnice, počítačové programy) a které jim usnadňují práci. Celkově ale došla k poznatku, že metodické postupy a způsob výuky ve finských a českých školách není diametrálně rozdílný. Jediným zásadně rozdílným aspektem je větší důraz na samostatnost žáků. Jako velmi inspirativní vnímala ale důraz na zdravý životní styl - žáci tráví všechny přestávky i část hodin venku, mají dostatek pohybu... Po dohodě s vedením Gymnázia Mnichovo Hradiště se bude zasazovat o to, aby alespoň některé prvky prosazování zdravého životního stylu bylo možné zavést i zde. Lenka Sosnovcová navázala kontakt s estonskou školou kvůli úspěchům estonského školství v mezinárodních srovnávacích testech v posledních letech. Do projektu vstupovala jako učitelka češtiny a němčiny - během doby realizace projektu se ale stala ředitelkou školy. Do Tallinu už tedy odjížděla se zájmem nejen o metodiku výuky určitých předmětů, ale celkově o chod školy, její fungování organizační, ekonomické... Na tallinském gymnáziu měla možnost shlédnout řadu vyučovacích hodin - dospěla k tomu, že kvalita pedagogické práce se nějak diametrálně neliší od reality na Gymnáziu Mnichovo Hradiště. Přesto jsou zde 2 faktory, které zřejmě mohou být příčinou úspěchů estonských žáků: výukou napříč předměty prolíná využití IT jako nástroje (a materiální vybavení školy i kvalifikovanost učitelů toto umožňují), na estonské škole spolupracují učitelé s týmem dalších zaměstnanců )logoped, knihovnice, IT metodik, pracovnice s mládeží, speciální pedagog), což jim umožňuje více se zaměřit na výuku jako takovou. Hovořila také opakovaně s ředitelem tallinského gymnázia o způsobu řídící práce - jako inspirativní v tomto ohledu vnímá zejména vysoké požadavky kladené na další vzdělávání učitelů spojené ovšem s velmi pozitivní atmosférou důvěry v pedagogickém sboru.
Účastníci projektu napsali o svých zkušenostech také do měsíčníku Kamelot.