Otevíráme výběr studentů/studentek pro projekt Erasmus+ do Slovinské Celje v říjnu 2024.
První den programu jsme zahájili ve škole v 8h, kde jsme byli seznámeni s programem a prohlédli jsme si školu. Poté jsme měli workshopy o krasu a následně jsme šli na oběd do školní jídelny. Po obědě jsme se vydali na Celjský hrad, tam jsme měli prohlídku hradu a následně volný čas. Z hradní vyhlídky jsme viděli celé Celje a okolní krajinu. Naopak ve sklepě jsme si mohli prohlédnout bývalou mučírnu. Kdo byl unavený, mohl jet zpátky autobusem a ostatní šli dolů pěšky. Potom už jsme jen dojeli zpátky k rodinám.
- Veronika Cimrmanová, Alžběta Houserová
Úterní ráno jsme začali srazem na vlakovém nádraží v Celje v 7:30. Cesta do Lublaně trvala cca 1,5h. Po příjezdu jsme se z vlakového nádraží vydali pěšky do centra Lublaně. Od 10:15 nás čekala okružní jízda městským elektrickým vláčkem. Během jízdy jsme míjeli spoustu zajímavých míst například Dračí most, řeku Lublaňku a Lublaňský hrad. Od 12 hodin nás čekal volný čas na prohlídku města a oběd. Měli jsme tak čas poznat Lublaň po svém. Všichni jsme se tak měli šanci podívat po místech, které nás zajímaly. V 15:30 jsme se znovu sešli na náměstí a společně jsme se vrátili zpět na vlakové nádraží odkud nám jel vlak zpět do Celje. V Celje nás přivítali hostitelské rodiny a tímto 2. den skončil.
- Pavla Němcová, Eliška Hybnerová
Středeční den začal ve škole workshopem ohledně Strunjanského národního parku, jehož součástí je jediná mořská laguna Slovinska - Struža. Po svačině a krátké pauze jsme se vydali do tamnějšího techno parku, kde jsme si vyzkoušeli různé pokusy.
Nejvíce nás zaujala jízda na vozíčku, virtuální realita či vyzkoušení jaký je to být nevidomý.
V technoparku jsme pobyli 2 hodiny a poté jsme se vydali na oběd do školní jídelny. Tím náš společný středeční program skončil.
- Kateřina Benešová, Michal Havlík
Ve čtvrtek jsme se vydali autobusem do parku Škocjanské jame, kde jsme prozkoumali jednu z nejkrásnějších jeskyní Slovinska. Poté jsme navštívili park Strunjan, ve kterém jsme měli přednášku o solných pánvích. Po výživné přednášce jsme nasedli zpět do autobusu a jeli jsme si prohlídnout město Piran, přímoří Slovinska. Poté co jsme město prozkoumali, byl také čas na vykoupání se v Jaderském moři, ovšem jenom dva odvážlivci tuto výzvu pokořili. Po prohlídnutí města a ostatních aktivit jsme se nalodili zpět do autobusu a odjeli zpátky do Celje, odkud jsme jeli do svých rodin.
- Tony Lachman, Štěpán Sedláček
Pátek začal pro studenty krátkým workshopem, poté se pěšky vydali na nedaleký treehouse. Bohužel kvůli mlze bylo vidět zhruba na 10 metrů, takže moc panoramat neviděli. Den byl zakončen společným Voleybalem, který ovládl český celek jasnou převahou.
- Adam Kraus, Vojtěch Pažout
GRAMMAR SCHOOL CELJE – CENTER
CONTACT:
Gymnasium Celje - Center
Kosovelova street 1
3000 Celje
Slovenia
Skupina 20 žáků a 2 učitelů navštívila v rámci projektu Erasmus+ Řecko.
Studenti následně sepsali postřehy z této mobility, které přikládáme k této aktualitce.
Doporučujeme navštívit i oficální stránku mobility na Erasmus+ Řecko/Chalkis, 2023/2024
Skupina žáků ze tříd nižšího gymnázia navštívila v polovině března Francii.
Oficiální stránka mobility - fotografie, deník a videa
Deník z Francie: viděno očima českých studentů (a jejich učitelů)
V rámci projektu Erasmus+ se skupina 12 českých studentů ve věku 12–15 let vydala na týdenní pobyt do francouzského Verneuil-sur-Seine, menšího městečka 40 km severozápadním směrem od Paříže. Jaro se na začátku března teprve probouzelo ze zimního spánku a nás čekala na západ Evropy cesta vlakem, respektive různými vlaky. V neděli 10. března jsme se všichni potkali před šestou hodinou ranní v německé Žitavě, odkud jsme odstartovali naši pouť do „sladké“ Francie. Před námi byla cesta do Drážďan, následně ICE do Frankfurtu nad Mohanem a ve finále TGV do samotné Paříže. Zážitek z jízdy tímto supervlakem byl obrovský, vždyť místy dosahoval rychlosti i 311 km/h. Díky doprovodu Aurory, jedné z našich francouzských učitelek, jsme se rychle vymotali z Gare de l´Est, Východního nádraží, a místními linkami jsme se přemístili do Poissy, kde si nás již převzaly francouzské rodiny. Cesta byla pěkná, ale i náročná, trvala dlouhých 12 hodin. V pondělí ráno mohl náš program konečně začít.
Hlavním tématem projektu byla Evropská unie, respektive nahlédnutí pod pokličku jejího vzniku, fungování a významu pro členské státy. Poznávání této organizace, jejíž součástí je naše republika již dlouhých 20 let, započalo na Europa Experience, interaktivní výstavě seznamující do nejmenších detailů velmi zajímavým způsobem s fungováním EU. Velkým zážitkem byl oběd v restauraci Pret A Manger, kde si jak čeští, tak francouzští studenti vybrali podle svého gusta z bohaté nabídky sendvičů či salátů. Posilněni skvělým obědem jsme se vydali na ikonický bulvár Chams Élysées, po kterém jsme došli k Vítěznému oblouku, na jehož vrchol jsme vystoupali. Výhled byl úchvatný, Eiffelova věž byla nepřehlédnutelná, stejně tak jsme snadno poznali třeba Louvre či další pařížské monumenty. Následoval návrat do Verneuil a odpoledne a večer v rodinách. Nevynechali jsme ani poznání francouzské školy. Naši francouzští kamarádi jsou ve Verneuil žáky Collège Jean Zay, obdoby druhého stupně české základní školy. Jejich první hodina začíná v 8:30 h, sešli jsme se tedy před tímto časem před školou, kde nás překvapilo množství dětí a jejich přísná kontrola před vstupem do objektu školy.
Každý z žáků se totiž musel prokázat jakýmsi sešitem vydávaným školou, kterým se identifikovali před kontrolorem. Kontrolor, betonový dvůr, strohé budovy a následně i temné chodby a třídy v nás vyvolávaly pocit vězení. Tento pocit se ještě umocnil v době velké přestávky, kterou žáci povinně tráví na betonovém dvorku za každého počasí. Zrovna pršelo, pár šťastných našlo střechu nad hlavou podél budov, zbytek byl vydán na milost a nemilost dešti. Ale evidentně to nikomu z nich nevadilo. Ruch a chaos 700 žáků byly pro všechny z nás překvapivé. Žádné mobilní telefony, to je jedno z mnoha přísných pravidel, které ve škole po celou dobu výuky i o přestávkách platí. Pokud by kohokoliv z žáků načapal s telefonem někdo z dospělých, následuje tvrdý postih. Nás ale čekalo příjemné prostředí školní knihovny, která zároveň slouží jako učebna informatiky či nahrávací a natáčecí studio. Zvládli jsme skupinovou hru, seznamovací okénko i další kvízy o EU. Hlavně pak ale seznámení s technikou stop motion, která nás provázela i v následujících dnech. Před námi byl ale oběd ve školní jídelně, další poměrně zajímavý moment našeho pobytu. Udivila nás absence polévky před hlavním jídlem, naopak možnost výběru dezertu v podobě jogurtu či pudinku, sýru nebo salátu. Vše za doprovodu všudypřítomné bagety.
S našimi francouzskými kamarády bylo trochu obtížné se domluvit, komunikačním jazykem byla angličtina, ale naše úroveň byla o dost vyšší než jejich – důvod byl nasnadě: zatímco my se učíme angličtinu od první třídy základní školy, oni až od šesté, takže náš náskok je 5letý. Často také nedovedli Francouzi udržet pozornost, moc nespolupracovali, byli hodně rozptýlení a nedovedli se náležitě zakousnout do zadané práce. Zpočátku jsme s nimi měli ještě trpělivost, ale ta se na naší straně posléze začínala vytrácet. Zajímavým momentem našeho pobytu byla i návštěva dvou vyučovacích hodin našich francouzských hostitelů, často šlo o angličtinu, do které jsme byli nuceně zapojeni, ale třeba i výpočetní techniku: tam nás překvapilo, že u jednoho počítače seděli 4 žáci (ale vlastně je po celou dobu ani nezapnuli). Středeční odpoledne patřilo programu, který si pro nás nachystaly rodiny, některé z nás čekala procházka po Paříži, někdo si byl zaskákat v hop aréně, jiný na bowlingu, kulečníku či na kroužcích tance nebo na basketbalu.
I čtvrtek se nesl ve znamení celodenní výpravy do Paříže. Francouzští žáci si pro nás připravili v angličtině namluvené povídání o památkách, jež jsme cestou míjeli. Slavný obchodní dům Galerie Lafayette, Opéra Garnier, Louvre, Musée d´Orsay, Invalidovna (tam nás čekal obědový piknik s nezapomenutelným výhledem na Eiffelovu věž a nábřeží Seiny) a následně samotná „železná dáma“ zblízka a Trocadéro. Cestou nás míjelo množství Pařížanů-běžců, jejichž mnohdy specifický způsob běhu nás velmi zaujal. Naší pozornosti se těšilo i několik ilegálních skořápkářů, jejichž rychlost byla neskutečná. Návštěvu Paříže jsme završili na Trocadéru v muzeu architektury, komentovanou rychloprohlídkou objektu v angličtině. Víte vůbec, co je technika stop motion? Ve skupinkách jsme si vymysleli příběh na téma EU, vybrali si naše hlavní hrdiny v podobě figurek ze stavebnice Lego – na zeleném pozadí jsme naše figurky rozpohybovali tím, že jsme vyfotili sérii snímků, jež se lišily jen drobnými změnami pohybů figurek. Na krátký minutový film bylo třeba cca 600 snímků. Následně jsme vybrali pozadí pro naše filmy a hudbu, nahráli dialogy, přichystali jsme úvodní snímky s názvem našeho filmu, ale i ty závěrečné s titulky obsahujícími jména všech tvůrců. Naši práci v česko-francouzských týmech jsme dotáhli těsně před páteční třetí odpolední hodinou, kdy už se začali scházet rodiče našich hostitelů.
Představili jsme jim a přehráli naše filmy na opravdu velmi různorodá témata: globální oteplování, možnost cestovat po EU bez nutnosti hraničních kontrol, válku a vznik EU, význam projektu Erasmus atd. Měli jsme radost, že jsme si vyzkoušeli zcela novou techniku a stali se tvůrci opravdových filmů. Aplaus po zhlédnutí každého snímku byl obrovský a následný švédský stůl plný dobrot byl zaslouženým oceněním naší mnohahodinové práce. Únava na konci týdne již byla znatelná, páteční večerní program v rodinách byl jakýmsi pomyslným rozloučením před sobotním odjezdem. Návrat do České republiky měl být co do délky obdobou naší cesty příjezdové. Bohužel nás zdrželo zpoždění ICE do Frankfurtu, odkud nám doslova o fous ujel přípoj do Drážďan. Čekala nás změna trasy, cesta dalším vlakem do Lipska, mimochodem opět zpožděným. Nicméně nakonec jsme v jedenáct večer zdárně dorazili do Žitavy, kde na nás již čekali rodiče, což pro všechny znamenalo možnost návratu domů. Co si z pobytu odnášíme? Poznání odlišné kultury a nová přátelství, vědomí toho, že jsme schopni se anglicky skvěle domluvit, mnoho nových znalostí o EU a také to, jak svobodné je české školství v porovnání s tím francouzským.
Studenti GMH a zároveň účastníci projektu Erasmus+, Markéta Tomášová a Lukáš Umáčený
College Jean Zay
Rue Jean Zay 11BIS,
78480 Verneuil-sur-Seine
Od neděle 14.4. 2024 do následující neděle 21.4. 2024 se 20 českých studentů z GMH zúčastnilo projektu Erasmus+ v Řecku, na téma: ,,lokální produkty mého regionu: od tradice, k udržitelnosti, až po podnikání“. Všichni zažili spoustu nezapomenutelných zážitků, potkali nové lidi, věci, kulturu, ochutnali jiné jídlo a hlavně se vrátili zpět do Čech o něco moudřejší.
Vše to začalo nedělí 14. dubna, kdy jsme se všichni sešli na Letišti Václava Havla v Praze, asi v 5 hodin ráno. Čekalo nás odbavení zavazadel, kontroly a pak hodinové čekání na let, kdy se někteří z nás psychicky připravovali na svojí vůbec první formu této dopravy. A co dodat, cesta vzduchem proběhla hladce, a my při přistání vesele zatleskali, a pak, když se nám všem podařilo odchytit své kufry, jsme se z Athén, hlavního města Řecka, kolem 1. hodiny odpolední dopravili pomocí autobusu do Chalkisu, kde jsme se setkali se svými Řeky, a s nimi jeli do jejich rodin, kde jsme se po zbytek dne poznávali, předávali jim dárky z naší české země a relaxovali.
Pondělí – Nastává první den, nabitý pořádaným programem. Už před 8. hodinou ráno jsme museli být před Chalkidskou školou, mnoha z nás protestovala, že už takhle brzo, čekala nás cesta autobusem do Athén, kde jsme měli zhruba od 10. hodiny program o Athénské demokracii, který nám přispěl na vědomostech. Hráli jsme v jeho rámci různé hry, které nás pěkně vyšťavily, z důvodu vysokých teplot, které přesahovaly až 30°C. Někdy kolem brzkého odpoledne byla přestávka na oběd, při které jsme jedli a krmili holuby. Dále nás čekala prohlídka Akropolis, při které jsme se dozvěděli něco z řecké historie a mytologie, a u chrámu jsme se mohli podívat na krásný výhled na celé Athény. Poté následovala prohlídka muzea u Akropolis, které bylo velmi zajímavé a celé protkané řeckou historií a také mytologií, která je pěkně zapeklitá, ale krásná. Po skončení prohlídky následoval volný čas a v 8 hodin večer jsme se dostali zpět do Chalkisu.
Úterý – Úterní ráno, přibližně v 10 hodin, jsme se dopravili do Aliveri, kde nás čekala prohlídka od společnosti SANKE, která se zabývá recyklováním stavebního materiálu a zároveň je vstřícná k ochraně životního prostředí. Vypadalo to spíše jako recyklování kamenů. Pak jsme šli do nějaké elektrárny, kde nám řekli její historii a my dostali toast a džus. Dále následovala cesta do přímořského městečka Eretia, kde se většina z nás odhodlala vykoupat v docela studeném moři, ale byla to sranda. Poté, okolo 7. hodiny večerní, jsme se dostali zpět do Chalkisu.
Středa – Středečního rána, asi v 8 hodin, jsme se dostali k nějakému přímořskému městečku, ze kterého jsme šli na fíkovou farmu, kterou vlastní firma ASKADA. Tam jsme ochutnali úžasné sušené fíky, jejichž skvělá chuť, lehce podobná medu, se nám snad ještě doteď rozplývá po jazyku. Dále jsme navštívili folklórové muzeum, kde většina z nás už nedávala pozor, protože měla hlad a nebo už prostě jen neměla energii se soustředit. Poté jsme měli oběd, kde jsme se všichni zamilovali do řeckého salátu, který se v tamní zemi podává vždy před hlavním chodem. Dále následovalo asi 2 hodinové volno, kde jsme se poflakovali po malém městečku, dostali od panů učitelů peníze, někteří z nás dokonce plánovali s sebou vzít i pár roztomilých toulavých psů, kteří nechtěli jíst centy. Pak jsme se kolem 7 hodin dostali zpět do Chalkisu.
Čtvrtek – Kolem 8. hodiny ranní se naše parta dostala do Dirftiské houbové farmy, kde nám ukázali jak se o houby starají. Údajně jsme měli dostat nějakou houbovou svačinku, ale nedostali jsme nic, kromě pár mililitrů horké čokolády, tak jsme si hladoví alespoň koupili sušené houby a vydali se na menší túru, hora měla 1 124 m n. m. Zjistili jsme, že většina Řeků nikdy nebyla v lese, a protože jsme fyzicky více zdatní, tak jsme na naše řecké kamarády museli tak trochu čekat. Ale výšlap stál za to, z hory byl úžasný výhled do okolí, na údolí, lesy a louky. Pak jsme se vydali zpět dolů, kde nás vyzvedl autobus a dovezl na pozdní oběd, do horské vesničky Steni. Zase jsme dostali výborný řecký salát, a poté hlavní chod, který nebyl zrovna úplně podle našich představ. Dále následoval menší rozchod po vesničce, poté jsme jeli zpět do Chalkisu.
Pátek – Kolem 8. hodiny ráno jsme se dostali do Chalkidské školy, kde pro nás měli připravený program, o tom, jak neplýtvat jejich místním jídlem. Například citrony. Jeden produkt, který se z nich dál udělat, byl nějaký alkohol, naši páni učitelé dostali ochutnat, ale podle jejich výrazu jsme posoudili, že to asi nebylo zrovna to nejlepší pití, co kdy mohli ochutnat. Dále jsme šli na fotbalový zápas, kde hráli naši kluci proti Řekům. Naši byli v nevýhodě – jednak našich bylo o dost méně než Řeků, a také bylo velké vedro. Bohužel jsme prohráli. Dále následovalo volno, kdy jsme se s našimi Řeky vydali najíst a zrelaxovat se. Poté, jsme se na 4. hodinu odpolední vrátiti zpět do školy, kde nás čekala prezentace a videa, která si pro nás Řekové připravili, byl tam i kvíz, za který jsme dostali čokoládu, když jsme odpověděli správně. Jako poslední aktivita byla přednáška o včelařství, dostali jsme malý medík, ze kterého byli všichni nadšení.
Sobota – V sobotu ráno se nám kvůli počasí zkrátil program, tak jsme se místo v 9 ráno ve škole setkali až v 10, kde jsme začali pracovat na projektech o podnikání. Jako další aktivita byly Athénské tance, rozhodně jsme nečekali, že to bude takové, jaké to bylo. Polovinu času jsme tančili všichni v kruhu do kola, nějakými spletitými kroky, ale prý nám to šlo. Druhá polovina bylo tančení s šátkem a parterem na jeho druhé straně, totálně to nedávalo smysl, jako další byl tanec v párech. Dále nás čekala prohlídka Chalkisu, kdy jsme chodili po městě a poslouchali vyprávění o jeho historii kterou nám naše průvodkyně vyprávěla. Jako další byla návštěva radnice, kde nám vysvětlovali něco dalšího o městě, pak jsme byli hosty svatebního obřadu, nic jsme neviděli, jelikož jsme byli vzadu v davu. Následovalo volno, kdy jsme šli se svými řeky domů se najíst a okolo 6. hodiny zas přišli zpět do školy, kdy jsme dokončovali naše projekty o podnikání a pak je prezentovali před ostatními. Dále následovala rozlučková party, při které jsme tančili a jedli, s Řeky jsme se dostali domů až pozdě večer.
Neděle – Nedělní ráno bylo plné balení a smiřování se s odletem, ale zároveň se někteří z nás těšili na chladnější české klima, protože to vedro bylo dost vysilující. Kolem poledne jsme se s Řeky před Chalkidskou školou srdceryvně loučili, někomu dokonce i spadly slzy smutku a dojetí. Dále následovalo dopravení do Athén, a ve tři hodiny let zpět do Čech.
Tento skvělý Erasmus vždy zůstane v našich vzpomínkách, zažili jsme spousty skvělých zážitků, objevili nová místa a potkali úžasné lidi. Už se nemůžeme dočkat a také doufáme, že se někdy příští rok s našimi Řeky zase opět setkáme.
Jaro 2024 Řecko
Škola 2nd Junior High School of Chalkida
Po Portugalsku a Francii se v rámci programu Erasmus vydalo osm studentek gymnázia tentokráte do Holandska, kde strávily poslední zářijový týden.
Na programu byla nejen návštěva střední školy Wolfert Tweetalig v Rotterdamu, ale
i prohlídka muzea Anny Frankové v Amsterodamu, která završila projekt Deník Anny Frankové, na němž některé studentky kvarty pracovaly pod vedením učitelky angličtiny Evy Palcútové v minulém školním roce. Projekt obnášel mimo jiné práci se zdroji textovými i audiovizuálními, jejich porovnání, sepsání výstupů do podoby časopisu a vytvoření prezentace k tématu života a odkazu Anny Frankové, to vše samozřejmě v angličtině.
O tom, že cesta přinesla mnoho zážitků, vypovídá i vyjádření studentek:
Návštěva muzea Anny Frankové mi pomohla přiblížit se jejímu životu a pocitům v úkrytu. (Anna)
Vždycky si budu pamatovat, jak milí lidé v Holandsku byli. (Michaela)
Ubytování v Rotterdamu bylo asi nejdivnější ubytování, ve kterém jsem kdy byla, ale je to zážitek na celý život. (Karolína)
Ve škole Wolfert Tweetalig se mi líbil velký jazykový výběr, venkovní prostory a hezká knihovna s kantýnou. (Adéla)
Poprvé jsem zažila cestování bez rodičů, dvojjazyčnou školu a komunikaci pouze
v angličtině. (Magdaléna)
Pamatovat si budu, jak jsme se kvůli rozbitému vlaku dostali na hotel až ve 22,30. (Vanda)
Překvapilo mě, že muzeum Anny Frankové byl fakt ten dům, kde prožila dva roky. (Adéla)
Poprvé jsem zažila vyhlídkovou plavbu po kanálu. (Tereza)
Martina Syslová, Gymnázium Mnichovo Hradiště
práce na projektu, věková skupina
Wolfert Bilingual
Bentincklaan 280
3039 KK Rotterdam
Nizozemsko
Po Portugalsku a Francii se v rámci programu Erasmus vydalo osm studentek gymnázia tentokráte do Holandska, kde strávily poslední zářijový týden.
Od 6. do 13. května strávilo 12 studentů lycée Talensac v Nantes (Francie) s dvěma profesorkami týden v České republice, a to díky výměnnému pobytu v rámci evropského programu Erasmus+. Všichni byli jednotlivě ubytovaní v rodinách studentů gymnázia. Náplň projektu byla opravdu pestrá, hlavním tématem byly dvě významné osobnosti z historie (Franz Kafka a Karel IV.).
V neděli po programu v rodinách se konalo grilování a seznamování na hřišti školy. Další den jsme se prošli po Českém ráji. Navštívili jsme hrad Valdštejn a zámek Hrubá Skála. Francouzi byli unešení z naší členité krajiny a rozkvetlé přírody. V úterý jsme se podívali přímo na výrobu aut značky Škoda v Mladé Boleslavi, kde jsme si prošli i muzeum. Po obědě ve školní jídelně byli studenti z Francie přivítáni nejprve na sále školy paní ředitelkou a poté starostou na radnici města. Ve středu byl výlet za první osobností do Prahy – Karlem IV. Trasa vedla neznámějšími místy - po Karlově mostě, Pražském hradě, Staroměstském a Václavském náměstí,...
Francouzi se naučili pár českých slovíček a také mohli ochutnat trdelník, který jim mimochodem moc chutnal. Ve čtvrtek všichni společně navštívili hodiny vyučování. Dokonce tu byla i skvělá možnost být na hodině vyučujících přímo z Francie a tím si přímo promluvit s rodilým mluvčím. Konala se odpolední procházka lesoparkem kolem Jizery a zámeckým parkem v Mnichově Hradišti. Poté jsme vyrazili do Mladé Boleslavi na bowling. V pátek byla druhá návštěva Prahy a tématem byl pražský německy píšící spisovatel Franz Kafka. Viděli jsme rodný dům spisovatele i otočnou hlavu Franze Kafky. Po návratu z hlavního města jsme se společně na sále školy rozloučili malou rozlučkou, na které jsme dostali plátěné tašky jako vzpomínku na naše společné zážitky.
Celý týden nám počasí přálo, tudíž se výlety i exkurze vydařily. Mimo vzpomínek i zážitků jsme si našli nové kamarády. Těšíme se do Nantes, kam jedeme o projektovém týdnu koncem června!
Anna Koreňová, Lea Pavlatová, studentky 2. A Gymnázia Mnichovo Hradiště
Od 6. do 13. května strávilo 12 studentů lycée Talensac v Nantes (Francie) s dvěma profesorkami týden v České republice, a to díky výměnnému pobytu v rámci evropského programu Erasmus+.. Všichni byli jednotlivě ubytovaní v rodinách studentů gymnázia. Náplň projektu byla opravdu pestrá, hlavním tématem byly dvě významné osobnosti z historie (Franz Kafka a Karel IV.).
